Rozhovor s Honzou Kotenem

Prvořadá je práce pro ČFbU, tedy zaměstnání. Druhé pak trénování přípravek. Zábavné, ale i hodně náročné. A pískání. Ostatní jde bohužel trochu stranou. Zejména časové možnosti nejdou do nekonečna nafukovat. Ač mně to hrozně mrzí, tak další rozvoj Spartaku je pro mne aktuálně na druhé koleji a dělám jen to, co se udělat musí.

Prvotní nadšení trochu opadlo, nápadů je spousta, ale jejich realizace stojí a padá vždy na ochotných lidech a těch se v oddíle nedostává. Ač z áčka a béčka v Pelhřimově žije, studuje a pracuje víc lidí než před nějakými 5 lety, do dlouhodobého fungování a rozvoje oddílu řada z nich prakticky zapojena není. Finanční podmínky se daří zajistit díky významné podpoře města Pelhřimova. Dále díky řadě sponzorů. Nemalá část tvoří i členské příspěvky. Požadavky spojené s pořádáním utkání druhé nejvyšší soutěže se díky výborné práci našich pořadatelů daří naplňovat.

Nemyslím si, že máme nějak malý rozpočet. Velký rozdíl je v jeho struktuře jak příjmů tak také výdajů. Ale to jde opět ruku v ruce s možností a ochotou lidí udělat řadu změn, třeba i nepopulárních, ale z dlouhodobého hlediska nezbytných.

Děti jsou pořád stejné. Mění se jen prostředí kolem nich. Věřím, že díky zkušenostem dětem dáváme stále více a efektivnějším způsobem. Myslím, že podmínky pro trénování zde máme kvalitní a naprosto srovnatelné s těmi nejlepšími. Je to vždy o lidech, o zapálených trenérech, a jejich chuti děti učit věci, které je posunou v dlouhodobém pohledu. Počet hráčů je o něco nižší. Mladší kategorie fungují celkem v pohodě, samozřejmě čím víc hráčů, tím lépe. Aktuálně je u všech dětských kategorií někdo z áčka, což je super pro motivaci mladých hráčů. Na druhou stranu 3 trenéři po sezóně asi končí, takže hozená rukavice pro domácí „spící“ většinu.

Slovo problém nemám rád. Zavání to tím, že se nedá vyřešit, takže se to obvykle ani neřeší. Témat k řešení je hodně, ale všechno bude vycházet od lidských zdrojů. To je to nejdůležitější.

Letos je postup mimo výsledkové možnosti. Do budoucna uvažujeme o projektu veteránského družstva hráčů z Vysočiny. Neříkám, že se na „B“ tým vykašleme, ale nemůže to do nekonečna stát na, florbalovým věkem, veteránech.

Za Petra mluvit nebudu, důvody hráčům jasně sdělil. Za mne musí platit, že trenér má hlavní a konečné slovo. Pokud to neplatí, není důvod, aby trénoval.

Změny určitě nastaly. Myslím, že krátkodobé řešení to je, ale v dlouhodobé perspektivě je obrovská škoda, že už nás Petr Zajíček netrénuje. Strašně dlouho jsme někoho takého hledali a dle mého bude zase hodně dlouho trvat, než se někdo podobný objeví.

Na hřišti jsou snad občas ještě vidět nějaké zkušenosti, univerzálnost na postech a možná i určitý nadhled pro uklidnění vypjatých situací. Vymýšlení legrácek všeho druhu mi také není úplně cizí ;-)

Myslím, že se konec výrazně přiblížil. Je to jen otázkou, kdo bude ochoten hrát. Rychlejších a šikovnějších hráčů je tu dost. Jenže je to také o vůli a chuti hrát 1. ligu.

Letní příprava a docházka na tréninky některých hráčů. Celkově pak také úzký kádr. Postavení osobních věcí nad zájmy týmu a z toho plynoucí ne úplně ideální nálada v celém týmu, která se notně podepsala na výkonech řady hráčů. To že se netrefují prázdné branky, děláme individuální chyby, soupeři jsou kvalitní a mají lepší zakončení to jsou jen důsledky, nikoli příčiny letošního výsledkového neúspěchu. Z výsledkového hlediska je to tristní bilance ze hřišť soupeřů a několik ztracených domácích utkání.

9:4 je to proto, že mému parťákovi z obrany nenapsali do on-linu 5. gól. Jinak prohra asi zasloužená. Těžko vyhrát, když nezablokujeme soupeři žádné střely, a to i notně nebezpečné. Necháme je chodit do přečíslení a hledáme chyby u rozhodčích a soupeře, ne u sebe a svojí hry. Tam to začíná a končí. Výmluvy zůstanou jen výmluvami. Příčiny musíme najít každý sám u sebe.

Start98 je soupeř, který se musí dorazit, když nám nabídnou příležitosti. Mají je v určitých fázích zápasu a my je musíme využít. Třetí třetiny s nimi máme letos na branky 4:12 (průměr 1:3), což je hodně velké varování před víkendem.

Do určité míry určitě ano. Možná je to i v hlavách. Soustředění se jen na neobdržení branky nám bere ofenzivní sílu, důraz v zakončení. Celkově to ve třetích třetinách vypadá hodně špatně. Jít na soupeře, o kterém víte, že závěrečné třetiny moc neumí, tak po dvou nepovedených třetinách ty zbraně rozhodně nesložíte. My jsme měli dříve pověst týmu, který když vedl o 3 branky, tak nikdy neprohrál, takže se ve třetí třetině rezignovanému soupeři dával jeden gól za druhým. To „kouzlo“ se nyní úplně otočilo.

Za týden se změn moc udělat nedá. Já věřím, že v našem týmu nebudeme zase 3 hráči s horečkou. Soupeř bude chtít uspět, ale to my také. Těším se na zajímavá utkání.

Povrchy jsou často diskutovaná otázka. Dle mého to mají horší týmy, které jsou zvyklé na gumu a přijedou na parkety. Podmínky jsou pro oba týmy ale vždy stejné. Pokud si hráč najde výmluvu v povrchu, pak na to svede všechno. Povrch a rozhodčí vždy byli, jsou a budou dva největší nepřátelé dobrého výkonu hráče. A pak také malá šatna, studená sprcha, špatná hokejka, stará čepel, divně skákající míček, ošoupaná omotávka, klouzající podrážka, nezavázaná tkanička, barva mantinelů, velcí hráči soupeře, vrzající židle na střídačce, časoměřič, podavač míčků, počasí obecně, osvětlení v hale, špatný oběd, politická situace kdekoliv na světe, obsluha v Sauně, změna na letní čas, soused, který mne nenechal vyspat a v poledne mne probudil zatloukáním hřebíku do zdi, naštvaná pokladní u kasy v Kauflandu, která mi rozhodila psychickou pohodu, atd. atd. Neboli povrch je výmluva nikoli výhoda.

Sobota: Spartak – Start 6:4, neděle: Spartak – Start 4:3

Hráči - poslouchejte trenéry. Trenéři - naslouchejte hráčům. A všichni společně se florbalem bavte. Velké poděkování fanouškům a pořadatelům a všem lidem, kteří tráví desítky hodin florbalem, mimo to, že ho jen hrají. Chci věřit, že se do příští sezóny zapojí do této práce i další. Závěrem chci všechny pozvat na Superfinále do Prahy (neděle 13. dubna) a zejména pak na finále Mistrovství ČR žáků, které bude od 10.-11. května hostit Pelhřimov.