Stejný zápal do hry, stejné přihrávky, střely, góly, ...

O víkendu jsem byl v roli rozhodčího přítomen na prvním turnaji letošního ročníku Florbalové ligy handicapovaných. Dvoudenní turnaj se uskutečnil v třeboňské hale a odehrálo se během něj celkem 16 zápasů 1. a 2.ligy.

[==konec_ukazky==] Kdo vyhrál? Není důležité! Podle mě všichni hráči, kdo tam byli! Je až neuvěřitelné, co jsou hráči a hráčky schopni zvládnout v situaci, kdy mají současně ovládat vozík, držet hokejku, vést míček a ještě koukat, aby do někoho nevrazili a přitom dobře a přesně přihráli nebo vystřelili. Zkusil jsem si to jen na pár minut, ale pro mě byl nepřekonatelným úkolem pouze jet rovně a s míčkem na hokejce. Hráči mají své osudy, které rozhodně nejsou k závidění, co jim ale můžeme občas závidět všichni, je jejich neskonalá touha něčeho dosáhnout. I přes to všechno, co je v životě potkalo, se s tím dokáží prát se vztyčenou hlavou. Až se nám někdy nebude chtít běhat a makat, zkusme si v duchu vybavit, jaké máme všichni ohromné štěstí, že můžeme běhat po vlastních. Že je to samozřejmost? Stačí zlomek sekundy a ze samozřejmosti se stane navždy nesplnitelný sen ... Florbalová liga handicapovaných - www.fbh.cz autor: Jan Koten