Proč hrát, proč makat

Sobotní přístup, výkony a výsledky mě nutí napsat toto zamyšlení. Vím, že to je hodně nepopulární a že si tím moc hráčů nenakloním, ale napsat to prostě musím. Nemůžu jinak ...

[==konec_ukazky==] Už jen málo z nás, co hrajeme v současné době pravidelně za áčko, si muselo projít dvěma sezónami v krajské lize, následně za 5 minut dvanáct zachránit v prvním roce tehdy 3. ligu. Téměř žádný hráč, který hraje za juniorku nemusel hrát v krajské soutěži, aby si pak třeba ani díky svému věku nemohl zahrát celostátní ligu juniorů. Pro hodně hráčů je „samozřejmost“, že tady hrajou celostátní soutěže. Samozřejmost, že tady mají tréninkový podmínky (množství i kvalita tréninků, velikost haly) blížící se extraligovým týmům. A bohužel tohle hodně hráčů nejen že nedokáže nebo dokonce ani nechce naplno využít, ale hodně lidí tohle i svým způsobem zneužívá. Zkuste se optat, kdekoliv v okolí 100 km, kde dostávaj hráči takový podmínky pro tréninky, podívejte se, kde mají možnost hrát takový soutěže. Sobotní zápas áčka se Vsetínem. Na možnost zahrát si prvoligový zápas jsme čekali pět sezón. Teď je to tady - přijde stovka diváků, super atmosféra a my tam nejsme ochotní dát maximum !?! Jsme hvězdy, který nemusej, protože hrajou „jen“ se Vsetínem !?! Nebo už je nám první liga po dobrém vstupu do soutěže malá, kde máme jen 3 soupeře. To snad ne! Juniorka. Pánové sáhněte si do svědomí, s jakým přístupem tam kdo jel. Že se šest bodů udělá samo !?! Protože Náchod jsem před pár týdny porazili 7:2 a Jihlava nepřijede silná. Tak se makat nemusí a ono to přijde samo !?! Pokud neodmakáte naplno juniorku, jak chcete dostat šanci hrát za áčko. A chcete to vůbec??? To, že má florbal v Pelhřimově určitou kvalitu, se nemůže zneužívat k přístupu: „Začneme makat, až když nám poteče do bot.“ Dostat se zpátky do zápasu, když jste jen svojí laxností pustili do zápasu soupeře není nic jednoduchého. A dlouhodobě povede k tomu, že začneme jít výkonnostně dolů. Teď to jde, pak to třeba vyjde jen někdy, a pak už to nepůjde. A hráči se diví proč, když to před tím šlo. Ale dostat se zpátky tam, kde jste byli v okamžiku, kdy jste si do hlavy dostali tuhle zvrácenou myšlenku už je ztracený. Ztratili se totiž týdny a měsíce, kdy se mělo makat. A ty už vám nikdo nikdy nevrátí. Odmakat zápas, jak nejlíp umím, by mělo být naprosto samozřejmý. Spekulovat s kým hraju, proč hraju a že teď se vlastně nemusí, je naprostý nesmysl. A kdo tohle má v hlavě, není hráčem. Není sportovcem. Není florbalistou. autor: Jan Koten