Czech Open 2001, florbal z jiné planety

Už ani nevím, jak jsem se k tomu dostal. Je červen 2001. Nejspíš zmínka v novinách o jakémsi florbalovém turnaji. Czech Open. Letmý pohled na internet a program na čtyři srpnové dny byl od té doby jasný. Vyráží se směr Praha. pozn.: článek z roku 2006 [==konec_ukazky==] Rok 2001 mi z dnešního pohledu připadá jako pravěk florbalu - na internetu téměř žádná videa, několik obrázků, o přenosech v televizi mluvili jen největší snílci. Na Švédy se kouká jako na florbalové bohy. Kdo chce něco vidět, musí za florbalem vyrážet na vlastní pěst. Vše začalo jakousi přípravou. Na co se jít a kam podívat? Na výběr je 10 hal, 4 kategorie, zápasy od rána do noci. Další věcí je shánění turnajových pásků. Pro nehráče docela oříšek. Několik mailů, několik telefonátů a stojím před sídlem Excalibur Tour. Vyšplhám do podkroví a od Tomáše Vaculíka dostávám cosi, co mě prý přiblíží ke světovému florbalu. A skutečně. První dva dny se protloukám pražskými halami a zjišťuji, že se program plní téměř na minutu. S údivem sleduji něco, co má připomínat pelhřimovskou hru. Ano - hokejky, míček, branky - to je mi tak nějak povědomé. Ale co ten zbytek? Rozcvičení před zápasem … oni po sobě nestřílejí? Mají nějak moc míčků! Co ta rozcvička, vždyť budou další desítky minut běhat? Co ta přesilovka? Oni nahrávají při útoku obráncům? Atd. Atd. Tehdy jsme postupovali z Jihočeské ligy a v řadě zápasů jsem sledoval i naše budoucí soupeře. Popravdě řečeno jsem místy dostával strach, co mi v té celostátní soutěží s naším „hurá“ stylem budeme dělat. Z těchto dvou dnů existuje dokonce „špionážní“ videozáznam. Finnsta. Kapitola sama pro sebe. Tým tehdy finských juniorských reprezentantů přijel do Prahy hlavně za zábavou. Jejich neodmyslitelný vedoucí týmu Sir Andy, oblečený v námořnickém, s nezbytným kufříkem plným Finlandie, stále vymýšlel nějaké srandičky - o přestávce chytal nájezdy, před zápasem "lovil" dívky, atd. Něco neskutečného se mu povedlo v hale na Vinohradech. V notně podroušeném stavu si sedl do první řady a v okamžiku, kdy kolej něj probíhal rozhodčí vyndal ruční sirénu a přímo do ucha mu houkl. Rozhodčí notně zavrávoral. Takto to vydržel Andy celou první polovinu zápasu, pak usnul jak široký tak dlouhý s nataženou rukou, která stále držela sprej se sirénou. Probuzen a odveden na další zápas byla až po utkání přímo hráči Finnsty. Na víkendové dny se ke mně přidávají další dva - Luďa a Vlaza. Společně už vyrážíme jen na zápasy kategorie Elita. Kdo to někdy zažil, ví o čem mluvím. Kdo nezažil, nepochopí. Dvanáct hodin denně na hale Sparty. Po dva závěrečné dny je tam tehdy spolu s námi nacpáno na 2.000 stejně „postižených“ lidí. Dva dni v kuse doslova hltáme florbal. Mezitím noc strávená ve školním skladu mezi starými učebnicemi a sešity (ale díky i za to). Jak asi můžeme vypadat? Předbíhám, když řeknu, že brácha, který pro nás přijel do Tábora, si myslel, že jsme po nějakém flámu. Asi tak vypadáme, asi se tak chováme, asi se tak bavíme. Ale bez jediné promile alkoholu. K tomu stačila Sparta a florbal. Zápasy elity vždy patřily k vrcholům Czech Openu. V roce 2001 to platilo víc než kdy jindy. Nepřeháním, v roce 2001 jsem viděl dosud nepřekonané finále Czech Openu. Střetly se v něm dva prvotřídní švédské kluby Pixbo Wallenstam a Hanninge IBK. Tehdejší semifinalisté švédské Elitserien, nejlepší ligy světa. Po třech měsících opět proti sobě. Čekal se opatrný souboj s minimem branek. Opak byl ale pravdou. Ofenzivní hra obou týmů doslova přišpendlila diváky do sedadel. Týmy předváděly v té době v Čechách nevídané věci, doslova florbal z jiné planety. Proč zde vypisovat nějaká jména. Za vše mluví fakt, že více než třetinu hráčů na hřišti tvořili minulí nebo budoucí mistři světa. V Praze se tehdy potkala pomalu končící zlatá generace s právě nastupujícími hvězdami. Přesto jedno jméno padne - Jonathan Kronstrand, smutný hrdina finále. Černý švéd, rodák z New Yorku. Jedna ze skutečných legend florbalu. Ani jeho famózní výkon ve finále ozdobený navíc čistým hattrickem k výhře na turnaji nakonec nestačil. Pixbo vítězí 7:5. Kronstrand byl po zásluze vyhlášen nejlepším hráčem celého turnaje. První Czech Open - nezapomenutelné vzpomínky. Ubytování ve školním skladě, prvním seznamováním s lidmi okolo Czech Open, dva dny na Spartě, atmosféra celého megaturnaje a to finále ... Chystáte se letos na Czech Open? Pokud ne, zkuste to ještě zvážit ... Ať je i pro vás první setkání s Czech Open stejně silným zážitkem. Autor: Jan Koten