Zase nám ujíždí vlak?

Spartakovci se o víkendu vydali do moravských luhů a hájů, kde je měli čekat soupeři z kategorie – „dobře hratelní“. V sobotu se potkáme s týmem z Počenic a neděli nás čeká nováček z Otrokovic. Skóre po víkendu 8:25! Samozřejmě nula bodů na kontě! Je asi nejhorším víkendem v historii nebo si snad naštěstí nevzpomínám. [==konec_ukazky==] Nemohu psát a popisovat gólové akce, jak je zvykem, protože mi to přijde trapné a zbytečné! Spíš je nutné napsat, že soupeři byli o hodně lepší, zaslouženě vyhráli, běhali a byla radost (ne pro nás) se na ně dívat. A tak se nabízí otázka: „Proč je soupeř lépe fyzicky připravený, než většina z nás? Však je začátek sezóny…Odpovědět by si měl každý hráč zvlášť! Co dělá pro to, aby byl rychlejší, vytrvalejší – prostě lepší! Nejsou páky na to, aby každý z nás dělal něco navíc, ale pokud chci na hříšti dělat, jen to, co chci, tzn. nechci běhat, bránit a jen se bavit (ale dostávat rance – není zábava), tak je třeba změnit působiště. Takto to fungovat v první lize nebude! Napadají mě i jiné otázky. Např. „Proč neplníme jednoduché pokyny?“ nebo „Jak je možné, že mi uteče protihráč na dvaceti metrech o metry čtyři, když jsme zhruba stejně rychlí?“ atd. Ovšem tento článek by měl být o tom, jak zápasy vypadali. Těžko něco psát. V autě padla jedna hodně dobrá a výstižná věta, že prostě všechno bylo špatně! My hráli špatně, soupeř dobře. My nedávali gólové šance, soupeř jimi často nepohrdnul a zase bych tu mohl psát dále. Sice obecně, ale nejde psát konkrétně, protože kdo si to prožije, tak se chytá jen za hlavu a nevěří. Jelikož já se za hlavu moc nechytám, ale ventiluji se jinak (obecně známo), tak určitě chápete. Nejde psát článek, který by měl být přístupný až po 22. hodině s hvězdičkou. Uvedu pár případů ze zápasů. V sobotu soupeř z prvních osmi střel dává 6 gólů! Většinou na to koukáme, jak důchodci před domovem – jen koukáme. Máme dobrou šanci – neproměníme, útok soupeře a máme ho tam. Poměr střel hovoří pro nás 37:31! Není střela, jako střela. Soupeř promění zhruba každou druhou střelu a my necháváme naše gólmany často na holičkách. Nutno podotknout, že na druhé straně stojí borec, kterému je už dávno první liga malá! U mě to je prostě borec! Myslím, že výsledek byl pro nás krutý. Na druhou stranu, je to dobrý kopanec a v neděli předvedeme jinou hru, tak by to normální člověk udělal. Poučil se z chyb. My jsme ovšem další den (ne)dělali to samé! Tohle může udělat jen (zvíře na tři a kos to není) a nás je celé stádo! Obrana je snad o maličko lepší, ale jen o maličko a náš útok je šílený! Vystřelíme pouze patnáct střel na bránu a to máme mnoho přesilových her! Soupeř si místy dělá, co chce a baví poměrně dobře zaplněnou tribunu. My se bohužel ploužíme a čekáme na to, až nás vysvobodí rozhodčí posledním hvizdem. Víkend byl pro nás hra kočka s myší. Naneštěstí jsme o oba dva dny myší my a soupeřům darujeme tři body. Píši darujeme, protože pokud nebojujeme, tak je to dar, ať hraje soupeř sebelépe! Pokud bych měl najít nějaké pozitivum. Je to pouze 6 gólů J. J., který opět nezklamal a střílí góly stále (75% gólů!). Dobře se uvedl i pohublý a z USA vysílený (možná i nocí) O. P. Jinak bylo všechno špatně. Po zápase nenastartujeme auto a než se to podaří jsou dvě hodiny fuč. Z. V. vyšlápne psí výkal a dílo je dokonáno. Takže děkujeme za moravskou pohostinnost a s přáním, že budeme mít příště možnost toto všechno soupeřům oplatit se budeme těšit. Je třeba začít hrabat, jak to bylo v play down, abychom tam zase neskončili… Autor: Kos Martin