Konec vítězné série! Play down volá..

Spartak čekali poslední dvě utkání základní části, které měli rozhodnout o všem podstatném, a to, zda si vybojuje play off, či poskočí alespoň na 9. místo zaručující nejvýhodnější pozici pro play down. Bohužel ani jedna varianta nevyšla, takže Pelhřimov končí po základní části na 10. místě a čeká ho boj proti DDM, se kterým má vyrovnanou bilanci jedna ku jedné na zápasy. [==konec_ukazky==] Jestli si chtěl Pelhřimov uchovat šanci na PO, tak musel Počenice porazit. Dobrým znamením bylo, že se hrálo v „Bernard aréně“, takže jsme se mohli cítit skoro jako v Humpolci (tedy skoro doma). Utkání začínáme náporem, ale gólman hostů hned od začátku potvrzuje své kvality asi nejlepšího brankáře v lize. Přichází první neproměněná přesilovka, po které následuje trest. Standardní situace hostů – špatné postavení zdi, nedůraz na brankovišti a prohráváme po dorážce 0:1. V 16. minutě vyrovnáváme – Koten „vyveze“ z obrany balónek, který posune na druhou stranu útočné poloviny, kde se s ním pomazlí BÍNA a krásně trefuje do šibenice. Zbytek šancí zůstává na obou stranách hřiště bez využití. Po první vyrovnané třetině začínáme otěže zápasu přebírat my a ve 22. minutě se ujímáme vedení. Maršík si pohraje s domácím bekem a v přečíslení předloží JIRKŮ, který tyhle situace dobře zná. Bohužel soupeř z ojedinělé šance vyrovnává. Po vyběhnutí zpoza brány najde hostující hráč mezeru u Venkrbce a je to 2:2 (opět nedůraz před bránou). Ve 37. minutě se skóre mění hned 2x. Nejprve se ujímáme vedení, kdy si KOSOVU střelu tečuje domácí bek hrudí do brány, aby poté soupeř během 19s korigoval střelou pod břevno. Ovšem naše odpověď netrvá dlouho a Maršík spolu s JIRKŮ si dají repete. Tentokrát střela sedla o poznání lépe, ale gól jako gól. Poslední část pokračujeme v náporu, který je zhodnocen ve 46. minutě, kdy se po samostatné akci prosazuje ze středu hřiště střelou k tyči PATÁK. Za minutu je to zase jen o gól. Po přihrávce zpoza brány trefuje hostující útočník do prázdné (obrana out). A je tu drama až do konce. Soupeř touží po vyrovnání a my zase po zvýšení. K čemuž máme blíže, ale neproměňujeme šance (soupeř také ne) a ani přesilové hry, ale díky nim alespoň ubíhá čas do konce… Utkání nakonec rozhoduje nejlepší hráč utkání JIRKŮ, který se ujímá špatné rozehrávky hostů a přes