Spartak se utkal s MVIL Ostrava

Prvoligový výjezd na prvorepublikový den V pátek, na státní svátek 28. října se Pelhřimovští hráči vydali na dalekou cestu do ocelových plic Moravskoslezkého kraje, Ostravy. Cesta to nebyla jednoduchá a víte proč? Protože tepna českých silnic a dálnic D1 je jeden velký autodrom. Já už si vlastně ani nedokážu představit, že bychom prostě jen jeli…. Bez uzavírek, bez prací na silnici, bez kolon, to by byla přece nuda. [==konec_ukazky==] Takže po necelých čtyřech hodinách jsme dorazili na místo a šli se okamžitě rozcvičit. Rozcvička byla pomalá, bez tempa, bez energie, bez zápalu, bez chuti. Ač se při ni pár borců přece jen trochu zapotilo, rozhodně to nebylo ono. A to se promítlo i do troufám si říct celé první poloviny utkání. První třetina byla prostě chozená, Ostrava spíš klusala, ale my jsme jen stáli. Střelec, o kterém jsme věděli, dal z prvních tří gólů, góly tři. Bez komunikace, ale hlavně bez pohybu se těžko hraje a tak po první třetině odcházíme do šaten za stavu 3:0 pro domácí rodáky. Druhá třetina začíná podobně jako ta první, ale branku dostaneme ještě rychleji. Po minutě Švrkala zatáhne v souboji před brankou za ruční brzdu a jde si sednout na trestnou lavici. Trestné střílení Venkrbec chytá, za což mu patří pochvala, ale vlastně to nic neřeší, protože z přesilové hry inkasujeme. Ve 27. minutě dostáváme gól už na 5:0 a v tu chvíli se začínáme probouzet a zjišťovat, že bychom asi vážně měli začít hrát. Najednou zvedneme tempo, začneme střílet, pokrývat si balonek. A to přináší své ovoce. Ve 32 druhé minutě sice usedá na trestnou lavici Čech, ale jakoby nám to nevadí. V oslabení si vytvoříme minimálně tři velmi dobré golové příležitosti, jen je nejsme schopni proměnit. Prvního golu se dočkáme 5 minut před koncem druhé třetiny, kdy Čech vypruží svou bombu do Fučíka, který ikdyž je v křeči, (protože má po střele díru do břicha tak velkou jako, samotný Grand Canyon) dokáže balonek usměrnit do sítě a koriguje stav, který vydrží až do konce druhé třetiny – 5:1. Do třetí třetiny nastupujeme s tím, že máme na co navázat a máme na to vyrovnat. Což je pravda. Hned v prvních minutách razítkujeme tyč, o chvíli později Blažek přesnou střelou pod ruku snižuje na 5:2. Vteřiny na to je ve velké šanci Běhounek, který netrefuje téměř prázdnou branku. Snažíme se více útočit než bránit a to je příčina toho, proč Zrzavý posílá takzvanou „Gustovku“ o zadní mantinel, kde se balonek odráží zpátky před branku, aby jej Čech mohl nekompromisně usměrnit do branky, 5:3. V 54. minutě, čili 6 minut před koncem zápasu se Poduška výborně zorientuje po souboji v rohu a posílá Fučíkovi lahodnou nahrávku, ze které se střelec jeho kvalit nemílí! 5:4. Ostravané si berou time-out a začínají být hodně nervózní. My chceme hrát svou a dát co nejvíce sil do útoku, abychom vyrovnali. To se ovšem nedaří. Zrzavý, ve snaze přečíslit soupeře a vymyslet situaci čtyři na dva nahrávkou přes střed, vymýšlí nechtěné přečíslení na straně druhé a to tři na nikoho. Venkrbec se snažil seč mohl, ale loptička si bohužel našla místo za jeho zády, 6:4. Ke konci jsme se ještě snažili, ale už to nešlo. Nepomohly tomu ani slovní říkanky, nebo násilné manévry Čecha, Venkrbce, nebo domácího Tesárka. Pelhřimov už vyrovnat nestačil a tak ve svátečním čase, kdy všichni řeší pana Bradyho a pana Miloše „Bechera“ Zemana, odjížděl domů s prázdnou. P.S. Opět musíme poděkovat za skvělou podporu věrného fanouška Zrziho staršího za nepřetržité podporování. DĚKUJEME