Stošest let od obnovené premiéry florbalu v Pelhřimově

Ve znaku města Pelhřimova, ale také například v logu místního Pivovaru Poutník nalezneme muže se záhadnou hůlkou v pravé ruce. Právě tato se stala předmětem našeho bádání, jehož závěry vám dnes chceme prezentovat. [==konec_ukazky==] Vědecká skupina se zabývala vznikem oddílu florbalu v Pelhřimově v roce 1906, jeho vývojem za CK monarchie až k zániku během 1. světové války. Při zkoumání historických pramenů však našla řadu důkazů o hře, která je v kronikách uváděna pod tajemným název fundamentcyrclus a která se hrála již ve středověku. Tato hra se nejdříve hrála na poli, pak se postavily brány, aby to mělo nějaký smysl a nakonec se okolo hřiště vybudovalo město. V Pelhřimově se hrálo na dvě dodnes dochované brány – Jihlavskou a Rynáreckou. Kryté byly tehdy pouze střídačky, v současné době zvané podloubí. Hrálo se na půdorysu města, počet hráčů ani rozměry plochy nebyly nikterak omezeny, neboť historie o legislativě mlčí. Před každou bránou bylo tzv. předbraní, kam nemohl vstoupit nikdo bez povolení. Bohužel ani u jedné z brán se nedochovalo do dnešních dnů. Trestný úder se rozehrával ze vzdálenosti vodního příkopu minimálně však 87 kroků od valu. Kde val nebyl prodlužovala se pomyslná spojnice ze středu brány s místem přestupku opět o 87 kroků. První mezistátní utkání se odehrálo v roce 1643 mezi Pelhřimovem a Švédskem. Z kroniky citujeme: „Když měšťané vyděšení spatřiv družstvo Švédů s novým typy holí vyděšeni prchajíce do příbytků svých volajíce: Zachraň života svého! Běží jiné bandy!“ Tolik citace. Švédové je milně považovali za fandící diváky a pokřik následně zkomolili do názvu Innebandy (tento termín se ve Švédsku užívá dodnes). Obrana Pelhřimovských nebyla na nové typy holý připravena, přesto statečně čelila řadě útoků a slavně ve fundamentcyrclus zvítězila. Švédové ovšem neunesli porážku a město vyplenili. Pelhřimovští podaly protest k Hate-Manovi, ale než byl tento vyřešen, přišli Švédové podruhé a město roku 1645 vyplenili podruhé. Do žluto modrého oblečení byli od té doby oblékání pouze odsouzenci na smrt. Ovšem i toto se stalo v běhu století jen tradicí a novodobý zakladatelé je převzali jako barvy vítězné. Těžká pobělohorská doba temna nebyla nakloněna rozvoji hry a ta postupně upadala Až na začátku roku 1906, když Jára Cimrman prchal po nevydařeném představení Babákova chalupa z Pacova, stihl se v Pelhřimově vyfotit s místními sportovníky a aby se nemusel tahat se všemi věcmi zanechal v Pelhřimově tajemnou truhlu, kterou již v roce 1898 vykopal nedaleko obce Kojčice. Řka, že dosud neměl času jí otevřít, předal jí místnímu sládkovi. Ten v ní objevil prapodivné nástroje. Společně s dalšími kumpány ze sauny začali hledat v kronikách, až nalezli přepis pravidel fundamentcyrclus. Ty byly upraveny pro novou dobu a v Pelhřimově byl na Huga roku 1906 založen nový spolek. S původním vybavením se hrálo až do 1. světové války, kdy byly tyto věci rekvírovány pro potřeby války. Naštěstí byla jedna důmyslně schována a byla objevena až při rekonstrukci Jihlavské brány, z důvodu rozšíření expozice Muzea rekordů a kuriozit. V síni slávy oddílu florbalu je dodnes vystaven poslední dochovaný originál. Po první světové válce se již nepodařilo činnost spolku obnovit, neboť hra byla naprosto mylně považována za monarchistickou a tudíž neslučující se s právě se rodící novou republikou. Tradičně se Pelhřimov v nějaké formě připojil k odboji, poměr však nebyl zcela jednoznačný a rebelanti byli nakonec umlčeni. No a pak už to znáte – viz „oficiální historie florbalu“. Autor: převzato z roku 2006