Veřejná diskuse

Už to zde na diskusi bylo napsáno několikrát. Kdo chce hrát za Pelhřimov, tak hrát bude. Kdo nechce, nechce. Motivace musí jít primárně z hráčů. A já jsem přesvědčený o tom, že právě toto dělá náš tým silný. Že všichni hráči vědí proč a za co hrají. Je to jen a jen na rozhodnutí a motivace každého jednoho hráče. Doprošování není cesta.

To že to zde hráči přecházející do mužů mají těžší než kdekoliv v okruhu 100 km je jasné už jen ze soutěží, kteří muži hrají - tedy áčko 1. ligu a béčko Divizi. Přechod do těchto soutěží a požadavky na hráče, jejich kvalitu a přístup je logicky vyšší než když hrají mužská družstva nižší soutěže. A to může být pro někoho problém. A uvažuje o odchodu jinam, kde si myslí (možná právem, možná ne), že tam to bude jednodušší a přivítají ho tam s otevřenou náručí.

Troufnu si říct, že jsme oddíl, který umí hráčům zaručit další růst i ve věku 19-23 let. Hráč je skutečně hráčem právě až v cca 22-23 letech, možná i později. Přechod do mužů je náročný. "Hvězda" najednou není ten nej, ale ten, co se musí začít učit, poslouchat, respektovat, makat atd. Proto se platnými hráči v mužích většinou stávají ti "nenápadní" v mladších věkových kategoriích spíše s morálními předpoklady než top hráči s velkým talentem.

Podobné diskuse se objevují pravidelně už snad 10 let, co bude oddíl dělat za 2 roky, když někdo odejde, že odešlo 50% gólů apod. S ohledem na velikost města stále hrajeme v úplně jiných mužských soutěží, než by velikost našeho města a jeho okolí měla generovat.

Opět vyjádřím naději a přání, že hráči budou i nadále chtít hrát primárně za Pelhřimov.